Virtuální prostředí v Pythonu

Při vývoji několika aplikací v jednom systému Python může dojít ke konfliktu různých verzí knihoven. Například, jedna aplikace byla napsána ve starší verzi, zatímco pro druhou je vyžadována nejnovější verze.

Pro řešení tohoto problému má Python speciální virtuální prostředí. To umožňuje spouštět každou aplikaci s vlastní sadou verzí knihoven v oddělených projektech. Přitom verze a závislosti jednoho projektu neovlivňují závislosti druhého.

Pro vytvoření virtuálního prostředí se používají speciální utility. Nejpopulárnější z nich je v tuto chvíli venv.

V OS Windows je venv nainstalován ve výchozím nastavení, ale v Linuxu chybí. Proto, pokud používáte Linux, je pro další práci nutné spustit následující příkaz: